Dneska to bude takové příjemné a svižné téma, které vlastně svým způsobem navazuje na předchozí povídání o oblíbenosti sportovního oblečení – budeme se bavit o pánských mikinách. Opět se jedná o kus šatníku, který je v pobaltských zemích značně rozšířen. Jeho popularitě nahrává hned několik různých faktorů, které se vzápětí pokusím identifikovat. 

Pánskou mikinu si každý spojí se sportem

Vzhledem k oblíbenosti sportovních aktivit a s tím spojené preferenci teplákových souprav, které tak nějak automaticky mikinu obsahují, se není čemu divit. Navíc, v závislosti na počasí, které jak už víte, umí být i velmi teplé, mnoho lidí mění tepláky za kraťasy, ale mikinu po setmění rádi vytahují z batohu. 

Fandom

Nyní se ovšem dostávám k dalšímu, poměrně symbolickému významu. Určitě znáte mikiny (samozřejmě i trička) s potisky symbolů metalových kapel. Samozřejmě, že Finsko je doslova baštou metalová hudby, takže si dovedete představit, že velká koncentrace metalových fanoušků na jeho území není jen pouhým stereotypem. Pochopitelně se všichni snaží identifikovat příslušnost ke svým oblíbeným kapelám nošením jejich mikin – prostě jako v České republice, ale daleko v masovějším měřítku. Navíc se zdá, že se ve Finsku takřka každý mladý člověk snaží svou mikinou zařadit k nějaké subkultuře nebo fandomu, který nemusí být nutně metalového rázu. 

Komunita

Na univerzitě jsem se seznámil s klučinou (stal se z něj jeden z mých nejlepších přátel), který studoval programování. Pravidelně střídal několik mikin s IT tématikou, z nichž většina byla bohatě poseta řádky kódu, kterým jsem já nikdy nerozuměl. Nebyl jsem sám. Kamarádka studující psychologii nosila mikinu Pink Freud. Spousta malých dětí chodí v mikině s Mumínky nebo Angry Birds. A pokud už se vydám na úroveň nejobecnější, ve značné oblibě jsou teplákovky i mikiny samotné s nápisem Suomi. V podstatě se asi jedná o umírněnější verzi tohoto přehnaného nacionalismu uplatňovaného a pár kilometrů dále.  

Partner

Vím, že celou dobu mluvím o pánských mikinách. Abych to uvedl na pravou míru – děvčata je nosí také. Vlastně mi připadá, že jimi ukazují nejen příslušnost k subkultuře, ale i ke svým milým, jejichž mikiny si přivlastňují. Musím přiznat, že tato tradice mi poněkud vadila. Moje přítelkyně si oblíbila třeba e-shop Nerio, ale je pravdou, že si často brala mikinu i ode mě. 

Finsko zná svou míru (jak v čem)

No a závěrem. I když je mikina v několika provedeních součástí šatníku snad každého Fina a jak jsem již zmiňoval, mnohdy i součástí mnoha originálních kreací, které lze v ulicích spatřit, neexistuje, aby si někdo neuvědomoval, že se jedná o sportovní oděv, který může navíc vyjadřovat nějaký konkrétní názor. Takže neexistuje, aby si ji někdo oblékl k jakékoli významné příležitosti, což naopak my, v našich končinách velice dobře známe. Těm z Vás, kteří už na estetický trapas zapomněli, si jej dovoluji připomenout následujícím odkazem. 

Příběh ze života

Na závěr si asi neodpustím takové svoje malé módní okénko. Bylo to právě na Erasmu, kde jsem se naučil nosit hoodie mikinu (mikinu s kapucí) s volnějším sakem. Mnoho studentů to tak dělalo, pravděpodobně z důvodu, že se chtěli identifikovat se svou skupinou a zároveň se tvářit tak trošku seriózněji. 

Vždycky jsem si myslel, jak hloupě a nepohodlně to bude působit a vypadat, nakonec jsem do toho ale šel, a nosím to tak dodnes, přičemž se nebojím mikinu vyměnit ani za svetr. Pravděpodobně asi z toho důvodu, že již nepotřebuji všem kolem sebe dávat najevo, kam patřím. Ale na fesťák prostě mikina patří… A koneckonců, ten nový animák, co jsem začal sledovat taky za jednu stojí… Jdu to objednat. Zatím se mějte. 😉